Zkouška magnetická

Elektromagnetickou zkouškou práškovou lze zjistit povrchové nebo podpovrchové vady ve feromagnetických materiálech. Za feromagnetické materiály se považují železo, kobalt a nikl.

Při zkoušce se vada zviditelní tím, že u zkušebním zařízením zmagnetovaného předmětu, se v místě vady vlivem, zmenšeného průřezu dostanou magnetické siločáry nad povrch. Ty potom zachytí feromagnetický prášek, který je na povrch součásti dopravován v průběhu zkoušky a který má vůči povrchu součásti kontrastní barvu.

Způsob magnetizace se volí s ohledem na předpokládanou orientaci vad. Obecně je tato metoda nejcitlivější pro povrchové vady, kolmé ke směru magnetického toku. K magnetizaci se používá střídavého, nebo stejnosměrného proudu.
Při magnetizaci střídavým proudem probíhají siločáry blíže povrchu součásti (tzv. SKIN efekt, závisí na vlastnostech materiálu a frekvenci zkušebního proudu) = vyšší citlivost na málo hluboké vady.

Při magnetizaci stejnosměrným proudem je rovnoměrně zmagnetován celý průřez součásti což umožní i zjištění podpovrchových vad. Nevýhodou je nutnost vyšších magnetizačních proudů a vyšší hodnota remanentního (zbytkového) magnetizmu po ukončení zkoušky. Zbytkový magnetizmus může například negativně ovlivnit životnost ložisek, nebo proces svařování. Toto se musí zohlednit při předepisování elektromagnetické zkoušky, kdy může být součástí požadavku na zkoušku i požadavek na následnou demagnetizaci.

Dostatečnost intenzity použitého magnetického toku, vhodnosti zvolené magnetizační metody a vlastnosti magnetických suspensí se musí prokázat. K tomu slouží různé měřící přístroje, nebo kontrolní tělesa, jejichž zmagnetováním se ověřuje zjistitelnost vad v různých hloubkách, nebo směrech. Elektromagnetické jho se například ověřuje tzv. odtrhovou zkouškou pomocí závaží o hmotnosti 4,5 kg u střídavého proudu, nebo 18,4 kg u stejnosměrného proudu. Jho musí udržet uvedené závaží při použité rozteči pólových nástavců. Intenzita magnetického pole se měří přístroji s Hallovou sondou.

Firma TECHNOTEsT s.r.o. má k dispozici mobilní soupravy pro provádění zkoušek u zákazníků a dvě pracoviště se zkušebními stavy („INKARY“) s možností upnutí součástí do délky 1500 mm a hmotnosti 150 kg.

 

Na obrázku je ukázka vlivu velikosti magnetických částic na citlivost zkoušky. Vlevo je prášek s velikostí zrna 6,5µm, vpravo 14µm. Větší zrna se nezachytí na jemných trhlinách, vytvoří však výraznější indikaci.